Telata

Bezprostředně po porodu kráva své tele olíže, aby ho osušila a promasírovala mu krevní oběh. Teleti obvykle není dovoleno od matky pít. Mlezivo je však jedinečný koktejl živin a protilátek dané matky a složením odpovídá přesně pro její tele, které se rodí bez imunity. Kvalita a příjem mleziva do prvních dvou hodin života rozhoduje o dalším osudu telete. Mládě sice dostává mlezivo jiné krávy z láhve od zaměstnance, to ale v žádném případě nemůže nahradit péči jeho vlastní matky. Absence vyplavení oxytocinu sáním mléka krávě nedovoluje procítit mateřství. Kráva se o své mládě obává a stresuje se.

Tele s matkou stráví pouze čas trvající od 30 minut do12 hodin (záleží, v jaký čas se narodí a jestli je přítomný zaměstnanec). Dále je tele podle pohlaví označeno ušní známkou – žlutá barva/jalovice, růžová barva/býček, a sice pomocí kleští s tupým hrotem. Vše probíhá bez umrtvení. Poté je tele od matky odvlečeno, naloženo na pojízdný vozík a převezeno do venkovního individuálního boxu. V prvních hodinách svého života tak zažijí to, co je pro každou matku i novorozence noční můrou. 

Individuální box tvořený plastovou boudou a malým výběhem poskytuje teleti pouze 2,8 m2 k pohybu, což se dá vzhledem k jeho hravosti a touze objevovat svět přirovnat k vězení. Jako důvod pro umístění do boxu zemědělci uvádějí zamezení kontaktu s jinými telaty, aby se vzájemně nenakazila a nesocializovala se. Tele zde stráví první, nejdůležitější měsíce svého vývinu. Týdny naříká po matce, hledá ji a olizuje vše, co alespoň trochu připomíná struk jejího vemene. Dle legislativy zde může strávit maximálně 2 měsíce, tato doba se ale překračuje, protože je tento typ ustájení jednodušší než typ kolektivní.

V prvních týdnech života musí tele podstoupit odrohování v místech budoucích rohů. Důvodem je pouze ochrana zaměstnanců, kráva by se totiž přirozeně svými rohy oháněla. Rohy skotu jsou dobře prokrvené, velice citlivé orgány s nervovými vlákny. V důsledku jejich odstranění vznikají hnisavé rány, chronické bolesti, a může dojít až ke vzniku nádorů na nervové tkáni.

ELEKTRICKÝ KAUTER ČI CHEMICKÉ LEPTÁNÍ

Většina kravínů volí odrohování pomocí kauteru, tj. elektrické vypálení rohů až na lepku trvající asi 20 sekund. Tele je zafixováno nebo přivázáno, protože se přirozeně vzpouzí a bojí. Druhou, zřejmě ještě horší variantou, je chemické leptání hydroxidem draselným, které zemědělci pro účinnost několikrát opakují. Důsledkem je rozežírání okolní měkké tkáně a špatně a dlouho se hojící rána. Postižené místo krvácí.

V některých případech zemědělci odrohovávají i dospělé jedince. Dutina v rohové kosti sahající až do špičky rohu je přímým pokračováním čelní dutiny. Odnímání rohů dospělého skotu je tak amputací, kdy se čelní dutina otevře. Tento zákrok je spojen s dlouhodobou bolestí, vysokým rizikem infekce a parestézie (nepříjemný pocit brnění, píchání, svědění či pálení kůže).

První 2–3 dny tele dostává mlezivo do plastového kbelíku s cucákem jakožto umělým strukem. Dostává jej 2x denně.  V přítomnosti matky by od ní přitom pilo až 16x denně, přesně podle své potřeby. Celý den v boxu tak stráví čekáním na to, co mu přirozeně patří. Od 3.–4. dne věku je zemědělci krmeno mléčnou náhražkou (mléčná krmná směs), která se skládá ze sušeného odtučněného mléka, sušené syrovátky (absurdita použití odpadního produktu mlékáren po zpracování mléka na sýry), palmového a kokosového tuku nebo dokonce odpadním mlékem (pochází od krav se záněty vemene), které by tele v žádném případě nemělo dostat.

Mléčná náhražka se mu často dává pít z kbelíku bez cucáku, tedy z volné hladiny, aby byl potlačen jeho přirozeně silný sací reflex. Pro tele je to však velice nebezpečné, jelikož mléko nedostatečně prosliní a dostane se mu tak přímo do bachoru, což může způsobit nadýmání a průjem. Společně s mléčnou náhražkou dávají pracovníci telatům tzv. startér, což jsou granule z GMO sóji, a k tomu vodu, aby je rychle převedli na rostlinnou stravu. Vzhledem k tomu, že tele by přirozeně bylo na matčině mléku až jeden rok a k tomu se samo dokrmovalo pícninou, není pro něj strava tohoto typu vhodná. Tele tak dlouhodobě trpí průjmy a je často nemocné.

První tři měsíce života jsou pro tele rozhodující v otázce jeho zdraví a kvalitě života v dospělosti. Odebrání od matky, nehodnotná mléčná náhražka, samota v individuálním boxu, kde si ho nikdo nevšímá, a nemožnost hrát si a běhat vede k psychickým i fyzickým poruchám, často navíc i ke špatnému vývoji pohybového aparátu. Všechny tyto důvody stojí za častým úmrtím do třetího měsíce života. Podle Českého statistického úřadu toto úmrtí v roce 2018 činilo 7 %, přičemž se napříč minulými lety zvyšovalo přibližně o 2000 uhynulých telat. 

 

OSUD BÝČKŮ V MLÉKÁRENSKÉM PRŮMYSLU

Jalovice jsou po dvou měsících umístěny do kolektivních stájí, kde jsou nuceny přeučit se na rostlinnou stravu, což bývá dalším stresovým obdobím. Býčci jsou v mlékárenském průmyslu dále nepotřební a jejich výkrm se v České republice většinou nerealizuje. Většina kravínů malé býky prodává do zahraničí, nejčastěji do Holandska, Chorvatska a Španělska, kde je vykrmují i zabíjí. Před dalekou a strastiplnou cestou je transportními vozy přepraví na tzv. „sběrná místa“, což jsou velkokapacitní stáje. Po jejich naplnění jsou telata nahnána do vícepodlažních vozů a odvezena do vzdáleného zahraničí.