Nejrozsáhlejší forma vykořisťování zvířat se odehrává na jídelních stolech a v regálech obchodů. Již od dětství jsou nám části těl mrtvých zvířat prezentovány jako jídlo. Začínáme je konzumovat dlouho předtím, než jsme si schopni uvědomit, koho vlastně jíme. V období, kdy jsme zralí učinit vědomé a informované rozhodnutí, už jen stěží dokážeme změnit naše návyky. Jsme součástí hluboce zakořeněného zlozvyku pojídaní zvířat a jejich výměšků. Pomocí verbálního maskování se navíc vyhýbáme pravým významům slov. Pojmem „maso“ zakrýváme skutečnost, že se jedná o něčí svaly, šlachy a tuk. Slovo „med“ odvádí naši pozornost od faktu, že se jedná o několikrát vyzvrácený obsah žaludku hmyzu. Schránka pro zdravý vývoj plodu kuřete – vejce, dostalo nálepku „jedlé“. Uvěřili jsme, že oblékání se do cizí srsti a kůže není morbidní, ale módní záležitostí. A bůhví, proč jsme uvěřili, že lidé mají právo pít mateřské mléko jiného živočišného druhu. Jsme ovládáni nesmyslným společenským nastavením.