Křepelky se líhnou z násadových vajec po dobu 17 dní. Všechna vejce pracovníci před umístěním do inkubátorů desinfikují chemickými roztoky. Celý proces umělého líhnutí mláďat uvnitř kabin, jejich mytí chemikáliemi a příchod na svět se stovkou...
dalších ustrašených ptáčat v jedné přepravce, představuje zoufale děsivý proces, nesmírně vzdálený od přirozeného rozmnožování ve volné přírodě.
Křepelky se líhnou z násadových vajec po dobu 17 dní. Všechna vejce pracovníci před umístěním do inkubátorů desinfikují chemickými roztoky. Celý proces umělého líhnutí mláďat uvnitř kabin, jejich mytí chemikáliemi a příchod na svět se stovkou dalších ustrašených ptáčat v jedné přepravce, představuje zoufale děsivý proces, nesmírně vzdálený od přirozeného rozmnožování ve volné přírodě. Lidé pracující v živočišném průmyslu vynalezli obrovské množství sofistikovaných metod a postupů, jak mechanizovat a denaturalizovat něco tak krásného, jako je příchod nového života. Snaží se násobit počet budoucích otroků za každou cenu. Pro zvířata je tedy velmi obtížné se svou genetickou výbavou žít ve vlastním těle. Příkladem mohou být jedinci rodící se deformovaní, například s tzv. „roznožkou“, kdy jsou jejich končetiny rozjeté do stran a nejsou schopni se postavit.[1] Zemědělci k takovým zvířatům přistupují jako k vadným součástkám. Neodpovídají očekávanému standardu kvality, považují tedy za logické je zlikvidovat, a to zcela bezcitně.