Vzhledem k váze, kterou musí krocan dosahovat, zavedli zemědělci výhradně umělou inseminaci namísto přirozeného páření. Zvířata mají velké problémy se slabostí nohou, kvůli čemuž docházelo u krůt k četnějším zlomeninám vlivem tíhy krocanů. Samce a samice tedy pracovníci umisťují do hal zvlášť.
Do snáškové haly je převážejí ve věku sedmi měsíců, přičemž pohlavní dospělosti dosahují o měsíc později. Zemědělci je nechávají žít ve snáškových halách půl roku, což se rovná jednomu snáškovému cyklu. Po tomto období přichází přepeření, kdy všechny své fyzické síly soustředí do výměny peří místo snášení vajec. Zemědělci považují za nevýhodné nechávat si v halách zvířata, ze kterých nemají několik týdnů užitek. V druhém snáškovém cyklu, který následuje, navíc snáší krůty o 15 % méně vajec.
Během jednoho (prvního) snáškového cyklu snese krůta zhruba 120 vajec. Pracovníci každý den procházejí hnízda a sbírají vejce, která budou industrializovanou metodou líhnout uvnitř velkých inkubátorů. Přestože je krůta zodpovědnou a starostlivou matkou, nikdy nedostane možnost strávit, byť jen pár okamžiků, se svým mládětem.
ODBĚR SPERMATU A INSEMINACE
Inseminační pracovníci obtěžují svými praktikami krocany 3x týdně. Při procesu odebírání semene zvíře svěsí hlavou dolů, což už je samo o sobě velmi stresujícím zážitkem. Poté mu jeden z dvojice přejíždí rukou kolem oblasti řitního otvoru, aby ho vzrušil. Druhý člověk ohne ocasní pera, stiskne kloaku z obou stran a několikrát ji zmáčkne, čímž zvíře dovede k ejakulaci.
Krůty jednu po druhé buď zafixují ve velmi těsné kleci[2], anebo je svěsí hlavou dolů a tělo s křídly sevřou mezi koleny. Pipetu zavádí vyděšeným zvířatům do řitního otvoru 6 cm hluboko. Tento proces musí krůty podstupovat jednou týdně.