Výkrm

Kuřata do haly na výkrm odvážejí pracovníci již v den narození. Projdou tzv. „počítačkou kuřat“, což je stroj, který jich v počtu sto jednotlivců nahází do jedné plastové přepravky. Tyto přepravky pak v několika patrech pracovníci navozí do nákladních vozů a řidiči se s nimi vydají na cestu. Přeprava představuje pro kuřata obrovský stres. Během jízdy nemají k dispozici krmivo ani vodu, zrychlováním a bržděním padají v přepravkách ze strany na stranu, zneklidňují je vibrace vozidla i okolní hluk. Podle předpisů Evropské unie je mohou řidiči přepravovat celých 24 hodin a nemusejí jim krmivo ani vodu poskytnout.

Po příjezdu na místo je zaměstnanci z přepravek hrubě vysypou z výšky na podlahu, která je pokrytá podestýlkou, jež se celý měsíc nevymění. Během prvního týdne přibírají ptáčata na váze nejrychleji. Jejich těla spotřebují v této době 80 % energie na růst a pouze 20 % na ostatní životní funkce. Denní přírůstek hmotnosti činí během prvních sedmi dní téměř 190 g. Tímto tempem se za velmi krátkou dobu zvětší až pětinásobně. V následujících dnech se růst mírně zpomaluje, avšak mláďata stále přibírají téměř 70 g denně.

Na jeden metr čtvereční podlahové části umisťují zemědělci 20 ptáků. Zprvu mají ptáčata víc prostoru, ale s přibývající váhou se v posledním týdnu života v hale téměř nepohnou. Za snížení pohybové aktivity může nejen nedostatek prostoru využitelného pro pohyb, ale i problémy s chůzí. To souvisí s vysokou hmotností, utvářením těla a přesunutím těžiště dopředu, kvůli váze prsou. Kuřata sice mohou mít motivaci se pohybovat, ale kvůli změně v tělesných proporcí šlechtěním, je pro ně těžké pohyb realizovat. V poslední fázi života tedy drtivou většinu dne prosedí.

Nejčastěji jsou v hale obě pohlaví dohromady a po 35 dnech života váží jejich robustní těla 1,8-2 kg. Někdy si chovatel vyžádá v líhních rozdělení na kohoutky a slepičky a vykrmuje je odděleně. V takovém případě se slepiček zbavuje dřív a kohoutky nechává přibírat na váze do hmotnosti 3,5 kg. Kuřata mají tak obrovskou váhu, že si potřebují velmi často sedat či lehat, protože svá těla zkrátka neunesou. Především pak v posledních fázích života, kdy tráví až 86 % dne ležením na zahnívající podestýlce.

 

TEPLOTA

Stejně jako všichni ostatní ptáci, nemají ani brojlerová kuřata na začátku svého života vyvinutou termoregulaci, což v přírodě nevadí, protože mají po boku svou matku, které je pod křídly zahřívá. V hale jsou ale sama a nikdo o ně starostlivě nepečuje. Aby zemědělci předešli velké vlně umírání kuřat, vytápějí haly. Začnou den před jejich navezením a několik dalších dní udržují teplotu na 31°C. V průběhu jejich měsíčního života ji snižují na 21°C.

 

Lidé tak významným způsobem zasáhli do genetiky kuřat, že stvořili zcela nepřirozeného jedince, který je vlastně téměř neschopný dožít se své vlastní dospělosti. Se šlechtěním na maximální „užitkovost“ tak přicházejí vedlejší jevy, kterými jsou, mimo jiné, i extrémní citlivost na stres. Vzhledem k tomu, kde jsou zvířata nucena žít, stačí drobnost a jejich psychický stav je narušen. Kuřata začnou například podléhat silnému stresu a panice, když pracovníci do haly přidají nebo odstraní nějaký předmět. Stres pramení taktéž z nedostatku prostoru a nemožnosti přirozeného pohybu venku, kde by si kuřata vybila energii. To vede k výbuchům agresivity. Vystresovaná zvířata si způsobují zranění na kůži, zejména krvavé šrámy na zádech, dochází i ke vzájemnému vytrhávání peří. Časté souboje vyvolává mimo jiné i nemožnost vytvořit si v hejnu s tisíci ptáky stabilní hierarchii, zvířata tak narážejí stále na někoho, koho neznají a neustále soupeří o své sociální postavení.