Ryby patří mezi vodní obratlovce, žijící ve sladkých či slaných vodách. Většina druhů těchto vodních živočichů má vysoce vyvinuté smysly jako jsou chuť, čich a barevné vidění. Jsou vybaveny postranní čarou, díky níž dokáží vnímat změny okolního tlaku a rozpoznávají tak proudění vody, pohyb ostatních ryb, nebezpečí i kořist. Někteří lidé jsou navzdory novým etologickým poznatkům stále přesvědčeni, že ryby necítí bolest, což se odráží i na jejich chování vůči nim. Četné vědecké studie ale dokazují, jak jsou tyto předpoklady mylné. Ryby jsou vnímavými bytostmi, které cítí nejen bolest, ale i široké spektrum emocí. Vnímají bolest srovnatelným způsobem jako savci ‒ tedy jako my, lidé. Tuto schopnost jim přiznává i český zákon na ochranu zvířat proti týrání.
Ryby disponují dlouhodobou pamětí, složitými společenskými vazbami, schopností řešit problémy a spolupracovat v rámci hejna. Dokáží rozpoznat jednotlivé členy skupiny a jejich hierarchické postavení. U některých bylo dokonce zaznamenáno používání nástrojů.
Chov a konzumace ryb je v České republice spojena především s krutou tradicí vánočních kaprů zabíjených v ulicích. Každoročně se vyloví a zabije více než 18 tisíc tun těchto nevinných zvířat, což tvoří 85 % z celkového počtu zabitých ryb u nás.
Tímto krutým způsobem trávení volného času, často označovaným jako „sport“, se v ČR zabývá na 250 tisíc registrovaných členů a jejich počet meziročně narůstá. Děsivým faktem je, že jsou mezi nimi i děti, kterých je v současnosti nejvíce v celé sledované historii (2008–2019).
Proces množení ryb probíhá ve většině případů velmi brutálním a nepřirozeným způsobem. Tzv. výtěr, kterým rybáři rozmnožování nazývají, jsou nuceny podstupovat pohlavně vyspělé ryby až do věku 10–12 let.
Tradice rybářství je v České republice hluboce zakořeněná a velice rozšířená. Rybáři loví ryby buď z otevřených vodních ploch, nebo pro ně budují vodní vězení v podobě rybníků či akvakultur (podvodní průmyslové velkochovy).