Společně s ovcemi patří kozy k vůbec prvním domestikovaným zvířatům. Jejich svobodní předci žili v početných stádech uprostřed horských oblastí. Ani dnešní vyšlechtěné druhy koz o svou schopnost překonávat komplikovaný terén nepřišly, kromě toho vynikají svou rozverností, zvědavostí a vybíravostí, co se týče potravy.
V současné době jsou zneužívány především kvůli sekreci mléčné žlázy (zájem o kozí mateřské mléko je nyní na vzestupu), ale i svalovině, kůži nebo srsti. Svalovinu lidé konzumují především z kůzlat, nejvíce krve se prolije v období Velikonoc, kdy si lidé chtějí zpestřit své jídelníčky pojídáním jen pár měsíců starých mláďat. Kůže stažené z mrtvých těl jsou využívány k výrobě potahů na sedačky a k výrobě kabelek nebo bot.
V České republice výrazně převažují menší zemědělské podniky věznící kozy. Více než 86 % zemědělců drží na svých pozemcích méně než deset jedinců. Objektů vykořisťují velká stáda s počtem nad 400 zvířat, je na našem území pět, přičemž největší intenzivní chov s kozami je situován na Moravě v obci Krmelín. Tam je znesvobodňováno kvůli mléčné produkci přibližně 850 bytostí.
Slovem kašmír je označována měkká podsada kašmírových koz, jež jsou drženy v Číně, Mongolsku a Nepálu. Nejedná se tedy o českou záležitost, ale kašmírové oblečení, zejména svetry, se na našem trhu objevují se statusem luxusního zboží. Zvířata mají na těle málo tuku a jejich kabáty je chrání před drsným podnebím.
Největší pozornost věnují zemědělci odchovu kůzlat. Nikoliv však ze soucitu, ale z toho důvodu, že pokud by mláďata zahynula, znamenalo by to pro ně finanční ztráty. A to nejen ztrátu jednotlivce, ale i potenciální zisk z prodeje jeho mateřského mléka.
V České republice se na produkci mléka a plození potomků zneužívá nejčastěji koza bílá krátkosrstá. Její intenzivní šlechtění způsobilo enormní produkci mateřského mléka (takovou, že ho ani samo mládě nedokáže využít), vysokou schopnost zabřeznout a stavbu struků v takové pozici, aby se na ně dalo aplikovat strojní dojení.