Šlechtitelé kachny pomocí genetických zásahů zcela zbavili mateřského pudu. Kachna tedy nemá tendenci sedět na vejcích a odchovat svá mláďata, což je zcela v rozporu s jejím přirozeným chováním. Pro intenzivní živočišný průmysl to ale není důležité, protože všechna oplodněná vejce se líhnou uměle.
Postup manipulace s vejci je v kachních líhních stejný jako u ostatních ptáků. Pracovníci násadová vejce odváží do skladů, poté do komor předlíhní, kde je patnáctý den prosvěcují, aby zjistili, ve kterých z nich je bytost líhnoucí se do světa, v němž bude vnímána jen jako zboží. Poslední tři dny před narozením přesouvají zaměstnanci vejce do dolíhní. Dvacátý osmý den se líhnou mláďata kachny pekingské a třicátý pátý den kachny pižmové.
O nemocné a slabé jedince nemají zemědělci zájem, i zde tedy probíhá krutá selekce. Ta mláďata, která třízení přežila, nasypou pracovníci do beden a řidiči je rozváží do hal buď na výkrm nebo odchov ještě týž den, který se kachňata vylíhla.
Krutým specifikem při líhnutí kachen pižmových je kauterizování zobáku, k němuž dochází i v České republice. Jedinými líhněmi s těmito kachnami je společnost JH Barbaria. Pracovníci kachňatům upalují špičky zobáků a stříhají drápy, což zdůvodňují nutností prevence před vzájemným zraňováním v šíleném prostředí haly.