Zoologické zahrady jsou založené na vystavování zvířat za mřížemi klecí, voliér či prosklenými stěnami, mnohdy velmi daleko od jejich domovů. Životní prostor živých exponátů je značně omezený, stejně tak i možnost naplnění přirozených potřeb. Před zraky návštěvníků toužících po falešném exotickém zážitku ztrácejí zvířata soukromí i důstojnost. Psychické problémy zajatců, ani jejich zabíjení z důvodu „přebytečnost“ či „nevhodnosti“ genů nejsou však ničím, co by tisíce rodin odradilo od víkendového výletu do areálů zvířecích vězení,
Máme na výběr. Můžeme projevit úctu ke zvířatům tím, že je necháme žít přirozený život, raději než abychom přispívali instituci, která je vězní daleko od svých pravých domovů. Pokud by zoologické zahrady měly v srdci nejlepší zájmy zvířat, udržovaly by je vůbec v zajetí? Je na nás, zda budeme i nadále platit za to, abychom je viděli za mřížemi a prosklenými stěnami. Nejlepším řešením, jak je skutečně poznat, je vyjet za nimi do přirozeného prostředí. Nebo se jimi nechat okouzlit prostřednictvím dokumentárních pořadů. Ty vypovídají o zvířecích životech ve volné přírodě daleko lépe, odhalují dynamickou rovnováhu ekosystému, komplexní sociální model chování druhu, sezónní biorytmy a mnohé další
"Domorodé obyvatele z exotických zemí také nepřivážíme k nám a nezavíráme je do klecí, abychom si je chodili prohlížet." Přemysl Pitter
Zoologické zahrady existují především kvůli zisku a největším lákadlem jsou pochopitelně zvířecí mláďata. Ta se rodí i navzdory přeplněnosti zařízení. Z důvodu omezené kapacity a neustálému množení nových přírůstků se mnozí jedinci stávají přebyteční. Mezi zahradami nejprve probíhá komunikace o výměně či prodeji a v případě, že o zvíře není zájem, čeká ho smrt.
Velmi rozšířenou představou je, že existence zoologických zahrad významně napomáhá k zachování ohrožených živočišných druhů. Drtivá většina zvířat v nich držená však na seznamu ohrožených druhů vůbec není. Existuje několik kategorií rozdělující jednotlivé druhy podle hrozby vyhynutí, a sice: vyhynulý, vyhynulý v přírodě, kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný, téměř ohrožený, málo dotčený.
Jedním z častých mýtů je, že návštěvy ZOO poskytují nejlepší možnost, jak se o zvířatech něco dozvědět. Ve skutečnosti se ale žádné zvíře chované v zajetí neprojevuje svým přirozeným způsobem. Návštěvníci mohou pozorovat pouze chování tvora v umělých podmínkách, což značně ubírá vzdělávací hodnotě.
Strategické umístění výběhů tak, aby byla zvířata lidem co nejvíce na očích je pochopitelně záměrné. Vystavování lidskému zraku je však pro většinu zvířat velmi stresující. V kombinaci s dalšími faktory, jimiž jsou nemožnost uspokojit své přirozené touhy, nedostatek podnětů a sociální izolace leckdy vyústí v psychické poruchy.
Ani nejlépe vybavené zoologické zahrady nemohou nahradit podmínky, které by zvířata měla ve volné přírodě. Omezené výběhy neposkytují možnost svobodného pohybu, ptáci nemohou přirozeně létat ani migrovat, základní potřeba vyhledávání potravy či lovu je neuspokojena, stejně tak i volba partnera nebo života ve smečce.