Myslivost

Myslivost

Myslivci svou činnost definují jako „ochranu přírody a zvěře“. Sami sebe většinou prezentují jako někoho, kdo reguluje lesní zvěř, udržuje tak její přirozený stav, zároveň pomáhá lesu a tím pádem prokazuje službu veřejnosti. A co víc, dělá to úplně zadarmo a ve svém volném čase. Tvrzení, že lze být ochráncem přírody s kulovnicí v ruce, je bizarní. Může být ochráncem někdo, jehož koníčkem je vpravování střel do těl zdravých a svobodných zvířat?

Podle psychologů existuje několik důvodů, proč mají myslivci potřebu lovit. Jsou jimi například chuť zabíjet, sadismus, moc nad životem a smrtí, ventilace patologické agresivity (potřeba vybít si svůj hněv na bezbranné bytosti), manipulace a ovládání přírody, ale třeba i fakt, že to považují za druh sportu.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, myslivci často odkazují na potřebu regulovat stav zvěře v lesích. Přestože je představa, že by se lidé bez myslivců brodili přes stáda divokých prasat či srnců, směšná, stále je to argument, s nímž se mnoho lidí dokáže spokojit. Nedá se popřít, že některá zvířata se množí více a rychleji, jiná méně a pomaleji. Je však nutné si uvědomit, že za nerovnováhu v přírodě může z velké části právě člověk a styl, jakým na planetě žije. Lidé do jisté míry stojí za vyhubením přirozených predátorů (případně za snížením jejich stavů), což logicky přispívá k tomu, že koloběh v přírodě přestává fungovat tak, jak by měl. Mezi přirozené predátory se řadí například lišky, jezevci, kuny, rysové, vlci či medvědi, přičemž poslední tři zmíněné druhy už prakticky z českých lesů vymizely. Rys, vlk i medvěd se sice dnes již řadí mezi kriticky ohrožené druhy, myslivci však i přesto často usilují o to, aby byla tato zvířata odstraněna. Příkladem může být snaha myslivecké komise Agrární komory ČR, která v roce 2019 žádala, aby v novele zákona o myslivosti (Zákon č. 449/201 Sb.), byl vlk obecný přeřazen z kategorie přísně ohrožených druhů do kategorie nižší, a tím pádem by mohl být loven. Jinými slovy – tito predátoři přirozeně loví zvěř pro své přežití, ale myslivci tím přichází o možnost lovit. Z výše zmíněného lze tedy vyvodit, že jdou tato dvě vyjádření zcela proti sobě. Na jedné straně hovoří myslivci o potřebě snižování stavů zvěře (jelen lesní, srnec obecný, prase divoké atd.) a zároveň chtějí lovit jejich přirozené predátory.

POČET MYSLIVCŮ

V roce 2021 bylo v České republice registrováno téměř 90 tisíc osob s povolením vykonávat „právo myslivosti“. Pozitivní zprávou ale je, že o mysliveckou “profesi” přestává být takový zájem, jako tomu bylo dříve. Myslivci dnes už nemají v pohledu společnosti příliš dobré postavení. Můžeme tedy doufat, že zvířata v lesích čeká lepší budoucnost.

POČTY ZVÍŘAT ZABITÝCH MYSLIVCI V ČR V LETECH 2020/2021

331.432

331.432

Bažantů

105.665 

105.665 

Srnek

105.665 

105.665 

Srnek

206.962

206.962

Divokých kachen

93.197

93.197

Lišek

29.863

29.863

Jelenů

161.699 

161.699 

Divokých prasat

32.360 

32.360 

Zajíců

10.791

10.791

Muflonů

Všechny druhy zvířat, které jsou v ohrožení života před myslivci a počty mrtvých naleznete na výstupech myslivecké evidence ZDE.

Přihlaste se k odběru novinek

Zvířata nejíme z.s.

zviratanejime@email.cz
+420 605 511 980