Myslivost

Myslivci svou činnost definují jako „ochranu přírody a zvěře“. Sami sebe většinou prezentují jako někoho, kdo reguluje lesní zvěř, udržuje tak její přirozený stav, zároveň pomáhá lesu a tím pádem prokazuje službu veřejnosti. A co víc, dělá to úplně zadarmo a ve svém volném čase. Tvrzení, že lze být ochráncem přírody s kulovnicí v ruce, je bizarní. Může být ochráncem někdo, jehož koníčkem je vpravování střel do těl zdravých a svobodných zvířat?

Podle psychologů existuje několik důvodů, proč mají myslivci potřebu lovit. Jsou jimi například chuť zabíjet, sadismus, moc nad životem a smrtí, ventilace patologické agresivity (potřeba vybít si svůj hněv na bezbranné bytosti), manipulace a ovládání přírody, ale třeba i fakt, že to považují za druh sportu.

​Jak již bylo zmíněno v úvodu, myslivci často odkazují na potřebu regulovat stav zvěře v lesích. Přestože je představa, že by se lidé bez myslivců brodili přes stáda divokých prasat či srnců, směšná, stále je to argument, s nímž se mnoho lidí dokáže spokojit. Nedá se popřít, že některá zvířata se množí více a rychleji, jiná méně a pomaleji. Je však nutné si uvědomit, že za nerovnováhu v přírodě může z velké části právě člověk a styl, jakým na planetě žije. Lidé do jisté míry stojí za vyhubením přirozených predátorů (případně za snížením jejich stavů), což logicky přispívá k tomu, že koloběh v přírodě přestává fungovat tak, jak by měl. Mezi přirozené predátory se řadí například lišky, jezevci, kuny, rysové, vlci či medvědi, přičemž poslední tři zmíněné druhy už prakticky z českých lesů vymizely. Rys, vlk i medvěd se sice dnes již řadí mezi kriticky ohrožené druhy, myslivci však i přesto často usilují o to, aby byla tato zvířata odstraněna. Příkladem může být snaha myslivecké komise Agrární komory ČR, která v roce 2019 žádala, aby v novele zákona o myslivosti (Zákon č. 449/201 Sb.), byl vlk obecný přeřazen z kategorie přísně ohrožených druhů do kategorie nižší, a tím pádem by mohl být loven. Jinými slovy – tito predátoři přirozeně loví zvěř pro své přežití, ale myslivci tím přichází o možnost lovit. Z výše zmíněného lze tedy vyvodit, že jdou tato dvě vyjádření zcela proti sobě. Na jedné straně hovoří myslivci o potřebě snižování stavů zvěře (jelen lesní, srnec obecný, prase divoké atd.) a zároveň chtějí lovit jejich přirozené predátory.

POČET MYSLIVCŮ

V roce 2021 bylo v České republice registrováno téměř 90 tisíc osob s povolením vykonávat „právo myslivosti“. Pozitivní zprávou ale je, že o mysliveckou “profesi” přestává být takový zájem, jako tomu bylo dříve. Myslivci dnes už nemají v pohledu společnosti příliš dobré postavení. Můžeme tedy doufat, že zvířata v lesích čeká lepší budoucnost.