Přeprava představuje obecně pro zvířata velký stres. Z prostředí, v němž trávila prasata roky (v případě chovných samic a samců) či měsíce (vykrmovaná selata) jsou za velkého hluku, mnohdy násilí nahnána z kotců přes naháněcí uličky na nakládací rampu a následně dovnitř transportního vozu.
Poprvé v životě se ocitají mimo tmavé zatuchlé haly, poprvé se dostávají na čerstvý vzduch.
Prasata jsou druhým nejčastěji převáženým druhem zvířat. V jednom přívěsu (s ložnou plochou 90 m2 )se může tísnit 200 jedinců, a to i v několika patrech nad sebou.
Prasata reagují na přepravu obzvlášť citlivě, mnohdy trpí přepravní nemocí zvanou kinetóza. Jejich náchylnost na stres, pramenící z intenzivního šlechtění, vede ke zvýšené tělesné teplotě, nepravidelné srdeční činnosti, překrvení sliznic, snížené pohyblivosti a bezvládnosti zadních končetin. Může končit i celkovým kolapsem zvířete.
STRESORY
K nejvýraznějším stresorům během přepravy patří hluk, vibrace a pohyb vozidla, vnější teplota, fyzická únava, nedostatek vody a jídla. Zvířata jsou po krátkou dobu schopna tolerovat jeden stresor. Pokud se jich však objeví více najednou (což u přepravy platí), hrozí, že začnou jevit značné známky stresu.
Prasata mají kvůli silné vrstvě tuku velmi omezenou schopnost termoregulace. Důsledkem je nemožnost pocení, jež má chránit organismus před přehřátím. Problematické začíná být už venkovní teploty nad 23 °C. U zvířat se projevuje porucha srdeční činnosti, která může končit smrtí.
Také délka trvání přepravy je významným stresovým faktorem. Někteří autoři uvádí, že vystavení zvířat dlouhotrvající přepravě představuje jednu z nejvíce stresujících životních okolností. Nařízení o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností omezuje dobu cesty za smrtí na 8 hodin. Z tohoto omezení však lze učinit výjimky a prodloužit dobu převozu prasat na jatka až na 24 hodin.
Prasata jsou ohrožena během přepravy i vlastními výkaly. Vylučování exkrementů ve velmi těsném prostoru způsobuje uvolňování plynů, které způsobují tlak na hrudní dutinu, a to následně vede k selhání srdce. Před transportem jim proto není několik hodin poskytnuto krmení. Pro prasata krmená několikrát denně však náhlé znemožnění přístupu k jídlu představuje výrazný stres.
Vlivem psychické zátěže z nové nepříjemné situace dochází také ke vzájemnému napadání. Riziko konfliktů se zvyšuje i z toho důvodu, že jsou pohromadě převážena zvířata, která se neznají. Boje končí poškozením kůže i zlomeninami.
ÚMRTÍ
Mezi většími zvířaty je nejvyšší počet úmrtí během cesty na jatka právě v případě prasat. Ročně jich zemřou v transportních vozech tisíce.