Mlékárenský průmysl je založen na opakovaném umělém oplodňování, na odebírání telat několik minut či hodin po porodu, na neuspokojování mateřských pudů a také na neustálém a bolestivém dojení, jež vede k rychlému vysílení a následnému zkolabování celého organismu krávy. To vše se děje pouze za účelem zisku bez ohledu na etickou stránku, a to i přesto, že lidé vůbec mléko jiného živočišného druhu ke svému životu nepotřebují.
Ve slovníku zemědělského podniku je dospělá kráva produkující velké množství mléka (což je zapříčiněno jejím dlouholetým šlechtěním), nazývána dojnicí. V normálním pojetí je to však matka, která by se jako ostatní matky ze třídy savců starala o své mládě a krmila ho mateřským mlékem po dobu asi jednoho roku.
ŽIVOT V KRAVÍNĚ
Krávy by v přírodě žily ve stádech s přirozeným zastoupením býků a telat. Ve velkokapacitních kravínech, kde žijí jedna vedle druhé, nemají dostatek místa k pohybu, natož aby se mohly proběhnout. Celý svůj život obvykle stráví stáním nebo ležením na pokálené podlaze, proto je domněnka o krávách na pastvině mylně zažitou představou.
Důvod pro celoživotní pobyt v zapáchající budově je čistě ekonomický, samice s možností většího pohybu by spalovala více kalorií, což by se odrazilo na menší produkci mléka, a tudíž i menším zisku mléčné farmy. Kvůli vysilující produkci mléka jim zemědělci upravují stravu na energeticky bohatou. Namísto pícniny tak dostávají krmivo složené především z kukuřice, která pro jejich trávicí systém není vůbec vhodná.
Mlékárenský průmysl je založen na opakovaném umělém oplodňování, na odebírání telat několik minut či hodin po porodu, na neuspokojování mateřských pudů a také na neustálém a bolestivém dojení, jež vede k rychlému vysílení a následnému zkolabování celého organismu krávy. To vše se děje pouze za účelem zisku bez ohledu na etickou stránku, a to i přesto, že lidé vůbec mléko jiného živočišného druhu ke svému životu nepotřebují. Ve slovníku zemědělského podniku je dospělá kráva produkující velké množství mléka (což je zapříčiněno jejím dlouholetým šlechtěním), nazývána dojnicí. V normálním pojetí je to však matka, která by se jako ostatní matky ze třídy savců starala o své mládě a krmila ho mateřským mlékem po dobu asi jednoho roku.
UMĚLÉ OPLODNĚNÍ
Kráva je schopná produkce mléka až poté, kdy dojde k tzv. otelení, což znamená, že už porodila tele. Bez narození telete by nikdy mléko neprodukovala, stejně tak jako žádná jiná matka včetně matky lidské.
K početí obvykle nedochází pohlavním stykem s býkem. Oplodnění provádí zemědělci uměle v době říje (ta se projevuje reflexem nehybnosti a skákáním na ostatní krávy), a to tzv. inseminací. Semeno pochází od plemenného býka, který je celý život uvězněn v inseminační stanici, bez možnosti vyjít ven na čerstvý vzduch. Získání spermatu předchází omývání předkožky samce a jeho vzrušení pomocí atrapy nebo jiného býka (pohlavní reflexy nejsou vázány jen na opačné pohlaví). Pracovník provádí vydražďování a čeká, až budou z pyje odkapávat výměšky z pohlavních žláz. Při skoku býka na atrapu uchopí zaměstnanec předkožku, odkloní ji a vsune do uměle vodou vyhřáté vagíny. Tento proces se opakuje ještě jednou.
Samotnou inseminaci krávy provádí zemědělec strčením celé paže do jejího řitního otvoru, z nějž odstraňuje „nadbytečnou“ tráveninu, aby si uvolnil prostor k vyšetření pohlavních orgánů a masáži dělohy. Do pochvy zavede pipetu se semenem, nasune ji na děložní krček a uvolní. Krávě jsou zvrácené praktiky nepříjemné a samice zažívající je poprvé, bývají zemědělci často kvůli vzdoru přivázány. Celý tento proces se z hlediska bolesti, nepoužití anestezie a žádné chuti se rozmnožovat, může označit jako znásilnění (z anglického slova „rape rack“ je to jednoznačné).
Pokud kráva opakovaně neotěhotní, stává se i přes svůj mladý věk pro zemědělce nepotřebnou. Je vyřazena z chovu (až 22 % všech vyřazených krav je právě kvůli poruchám plodnosti) a prodána na jatka. Toto je úskalí mléčného průmyslu, které i vegetariánům uniká.
TĚHOTENSTVÍ A POROD
Kráva je těhotná podobně dlouho jako matka lidská, a sice 280–285 dní. I své těhotenství prožívá podobně citlivě. Není výjimkou, že jsou porody komplikované, tele je na svět mnohdy vytaženo za provazy obvázané kolem končetin či hlavy. Od tohoto okamžiku se kráva stává pouhým strojem na mléko a rukou člověka přichází o své mládě, které už nikdy neuvidí. Mateřské pouto u velkých savců je velice pevné, kráva a především samotné tele teskní a hlasitě bučí i několik týdnů.