Chovní jedinci

S odchovem křepelek začínají zemědělci v den vylíhnutí a ukončují ho po šesti týdnech, kdy je zařazují do chovu. Malá ptáčata ihned po narození umisťují do klecí 14 cm širokých, 25 cm vysokých a 6 cm hlubokých. Je to neuvěřitelné, ale do takové klece umístí až 60 křepelčat. Zemědělci mají pocit, že jejich nároky na prostor jsou stejně malé, jako jsou ony samy. Zcela ignorují skutečnost, že se jedná o divoké ptáky a co víc, že každému zvířeti nesvoboda a stísněnost ubližuje. Další drzostí je jejich doporučení, že křepelkám v odchovu stačí jakákoliv bedna s výhřevným zdrojem.

Už v průběhu odchovu se u křepelek objevuje kanibalismus. Klece přehuštěné jednotlivci zvyšují podrážděnost a jakýkoliv nenadálý hluk, se kterým by se křepelky při svobodném životě vyrovnaly, se uvnitř jejich cel stává nesnesitelným.

Po šesti týdnech se křepelky přesouvají do dalších drátěných klecí v poměru 1 kohout na 4 slepičky. Naskakování kohoutů během páření výrazně ničí kosti samic, jelikož při aktu musí stát na děravém zešikmeném pletivu. Dno klecí je totiž umístěno v takovém úhlu, aby se oplozená vejce skutálela do místa, kde je zemědělec snadno sebere. Rozdíl mezi výškou zadní a přední části podlahy je 7 cm.

Zemědělci křepelčím samcům někdy také odebírají sperma a inseminují jím samičky. Odběr semene realizují každý den a 3x týdně ho zavádí křepelkám pipetou do pochvy 1 cm hluboko.