Krávy vedou velice bohatý společenský život, ve kterém navazují složité vztahy. Žijí v uzavřených rodinných skupinách, v nichž mezi telaty vzniká celoživotní přátelství už v době, kdy jsou jen pár dní stará. Krávy dokáží rozpoznat více než padesát členů stáda a důsledně si vybírají, kdo bude v jeho čele. Dobré sociální dovednosti, sebevědomí, odvaha a zvídavost mají při výběru vůdce přednost před fyzickou velikostí či sílou. Krávy prožívají širokou škálu emocí, mezi něž patří například radost, ale i strach a úzkost. Velmi negativní emoce jsou spojené především s násilným odlučováním telat od matek.
Jejich zneužívání lidmi má dva důvody: zaprvé se krávám odebírá jejich mateřské mléko, které je součástí všech mléčných výrobků, a za druhé dochází k vykrmování jejich telat, aby mohla být následně zabita pro svalovinu.
Krávy i býci se po příjezdu na jatka velmi vzpouzí a nechtějí z transportních vozů dobrovolně vystoupit. Jejich mohutná těla zaměstnanci surově probíjí elektrickými pohaněči nebo je dokonce bijí tyčemi za doprovodu sprostých nadávek. Není výjimkou, že obrovské býky, kteří se odmítnou hnout z místa, zaměstnanci nutí opustit transportní vůz krutými způsoby, jedním z příkladů je polévání vařící vodou.
Objektem zneužívání při chovu skotu pro svalovinu jsou speciálně vyšlechtěná telata. Jejich těla jsou deformována tak, aby co nejvíce přibírala na váze, a přitom se minimalizoval tuk ve svalovině (nejedná o „mléčné“ býčky). Po dosažení určitého věku jsou telata buď prodána k následnému vykrmení do jiného zemědělského zařízení (často do ciziny) či rovnou zabita.
Mlékárenský průmysl je založen na opakovaném umělém oplodňování, na odebírání telat několik minut či hodin po porodu, na neuspokojování mateřských pudů a také na neustálém a bolestivém dojení, jež vede k rychlému vysílení a následnému zkolabování celého organismu krávy. To vše se děje pouze za účelem zisku bez ohledu na etickou stránku, a to i přesto, že lidé vůbec mléko jiného živočišného druhu ke svému životu nepotřebují.