Krávy vedou velice bohatý společenský život, ve kterém navazují složité vztahy. Žijí v uzavřených rodinných skupinách, v nichž mezi telaty vzniká celoživotní přátelství už v době, kdy jsou jen pár dní stará. Krávy dokáží rozpoznat více než padesát členů stáda a důsledně si vybírají, kdo bude v jeho čele. Dobré sociální dovednosti, sebevědomí, odvaha a zvídavost mají při výběru vůdce přednost před fyzickou velikostí či sílou. Krávy prožívají širokou škálu emocí, mezi něž patří například radost, ale i strach a úzkost. Velmi negativní emoce jsou spojené především s násilným odlučováním telat od matek.
Jejich zneužívání lidmi má dva důvody: zaprvé se krávám odebírá jejich mateřské mléko, které je součástí všech mléčných výrobků, a za druhé dochází k vykrmování jejich telat, aby mohla být následně zabita pro svalovinu.
Složení mléka jednotlivých živočišných druhů se od sebe podstatně liší, aby mohlo poskytnout perfektní potravu pro konkrétní skupiny jedinců. Kravské mateřské mléko obsahuje látky podporující velmi rychlý růst telat. Přírůstek hmotnosti během prvního roku života telete je téměř 40x vyšší než u lidského kojence.
Belgické modré (modrobílé) plemeno skotu je ukázkou lidské neomalenosti, kam až člověk dokázal zajít v rámci své nenasytnosti a neúcty ke zvířatům.
Krávy i býci se po příjezdu na jatka velmi vzpouzí a nechtějí z transportních vozů dobrovolně vystoupit. Jejich mohutná těla zaměstnanci surově probíjí elektrickými pohaněči nebo je dokonce bijí tyčemi za doprovodu sprostých nadávek. Není výjimkou, že obrovské býky, kteří se odmítnou hnout z místa, zaměstnanci nutí opustit transportní vůz krutými způsoby, jedním z příkladů je polévání vařící vodou.
Objektem zneužívání při chovu skotu pro svalovinu jsou speciálně vyšlechtěná telata. Jejich těla jsou deformována tak, aby co nejvíce přibírala na váze, a přitom se minimalizoval tuk ve svalovině (nejedná o „mléčné“ býčky). Po dosažení určitého věku jsou telata buď prodána k následnému vykrmení do jiného zemědělského zařízení (často do ciziny) či rovnou zabita.
Bezprostředně po porodu kráva své tele olíže, aby ho osušila a promasírovala mu krevní oběh. Teleti obvykle není dovoleno od matky pít. Mlezivo je však jedinečný koktejl živin a protilátek dané matky a složením odpovídá přesně pro její tele, které se rodí bez imunity. Kvalita a příjem mleziva do prvních dvou hodin života rozhoduje o dalším osudu telete. Mládě sice dostává mlezivo jiné krávy z láhve od zaměstnance, to ale v žádném případě nemůže nahradit péči jeho vlastní matky.
Mlékárenský průmysl je založen na opakovaném umělém oplodňování, na odebírání telat několik minut či hodin po porodu, na neuspokojování mateřských pudů a také na neustálém a bolestivém dojení, jež vede k rychlému vysílení a následnému zkolabování celého organismu krávy. To vše se děje pouze za účelem zisku bez ohledu na etickou stránku, a to i přesto, že lidé vůbec mléko jiného živočišného druhu ke svému životu nepotřebují.