Speciální druh zotročovatelů slepic představují domácí chovatelé, kteří je využívají za účelem vlastní spotřeby vajec nebo prodeje úzkému okruhu lidí. V řadě případů nutí ptáky žít na velmi omezeném, nezatravněném prostoru, užívaném celou řadu let. Bývá silně zabahněn a kvůli vysoké koncentraci trusu, v něm sídlí mnoho parazitů a bakterií, kteří obtěžují ptáky a kontaminují podzemní vody. 

Tito lidé v drtivé většině případů vnímají slepice jako nedůležitou pohybující se jednotku v koutě zahrady, která za minimální finanční náklady uvolní ovulační vejce, jež si budou moci každé ráno přivlastnit.

Konzumace vajec od slepic z malochovů posiluje jejich nesprávně definovaný úděl, a to, že jsou stroje na vejce. Jako by to byl jejich primární smysl života. Člověk vymezovaný pouze na pojídání domácích vajec dál podporuje představu, že je v pořádku konzumovat produkty reprodukčního cyklu a zároveň legitimizuje přivlastňování něčeho, co nám nepatří.

Chovatelé slepic často popisují jejich vztah jako prospěšný pro obě strany. Tvrdí, že zajišťují slepicím „skvělý život“ a ony se jim za to rády odvděčí vejci. Při tom ale opomíjí dost podstatnou věc – tyto vejce existují jen kvůli důmyslné manipulaci s jejich genetikou. Což zahrnuje plození nezdravého množství vajec, kvůli čemuž jsou každý den blíž a blíž předčasné smrti. Další důležitou záležitostí v rámci výměnného obchodu je otázka, zda s tím druhá strana souhlasí. Slepice k tomuto uspořádání ale nemohou podat vyjádření, a tak lidé zcela sobecky předpokládají, že se pro ně zvíře touží obětovat. Ve skutečnosti jsou jim ale intenzivní snášení a negativní následky s tím spojené vnuceny.

I když by se mohlo zdát, že nejsou konzumenti přímou příčinou utrpení slepic, tím, že vejce jedí, mají ale prospěch z něčeho, co zvířatům ubližuje. Konzumace vajec dává najevo, že hodnota slepic spočívá v tom, co produkují. Místo toho bychom ale měli svou pozornost soustředit na jejich individuální hodnotu.

 

KONZUMACE OPLOZENÝCH VAJEC

Drobnochovatelé mívají často v hejnu kohouta, který se přirozeně snaží se slepicemi pářit. Po aktu dochází k přenosu spermií, které se ukládají ve slepičím těle do semenných schránek. Sperma z těchto schránek slepice opakovaně využívají, což znamená, že ještě po více než 14 dnech po spáření snáší oplodněná vejce. 

Lidé, kteří pojídají vejce z domácích chovů, kde je přítomný kohout tak mohou konzumovat oplodněná vejce. Ve vejci je zárodek, který má v den snesení podobu malého shluku buněk. Pokud je ovulační vejce dáno do lednice, jeho vývoj pochopitelně pokračovat nebude, nic to ale nemění na faktu, že je uvnitř potenciální zárodek života.

CESTA K DROBNOCHOVATELŮM

Jaký za sebou tedy mají slepice příběh, než je lidé začnou zneužívat na svých zahradách? Za jaké činy drobnochovatelé odmění velkopodniky svými penězi? 

 

Drtivá většina domácích chovatelů nakupuje zvířata od velkých podniků, ať už z budov líhní, odchoven (jako 14. týdnů staré kuřice) nebo těsně před odvezením slepic na jatka. Líhně Studenec například prodají přibližně 900.000 jednodenních kuřat ročně drobnochovatelům. Líhně Integra až 3.000.000 kuřat ročně. Koupí čerstvě vylíhnutých bytostí z těchto podniků člověk spolufinancuje mimo jiné i všechny bolestivé zákroky, které líhně jednodenním slepičkám provádí, tj. upalování zobáků a zabití jejich kohoutích bratrů plynem či rozsekáním ostrými břity. 

Slepice jsou domácími chovateli vykupovány také z odchoven, kde jsou nuceny strávit přibližně 4 měsíce v uzavřené bezokenní hale s umělým osvětlením. Vykoupené slepice z odchoven mají za sebou rovněž kruté praktiky líhní. Drobnochovatelé tedy i v tomto případě dotují podniky, jejichž činnost je založená na zneužívání bezbranných zvířat.

Slepice jsou navíc manipulací s jejich genetikou tak zasažené, že velmi brzo dojde ke kolapsu reprodukčních orgánů, které nevydrží nápor každodenního snášení vajec. Na vině jsou mimo šlechtitelů také všichni, kteří živí myšlenku, že smysl slepičí existence je ve snášení vajec, tedy i domácí chovatelé. Mnoho lidí tvrdí, že o své slepičí otroky s láskou pečují. Kolik z nich však umí rozpoznat nemoc či bolest slepice, kolik jich vnímá jejich případné zdravotní problémy a nebo je dokonce řeší, stejně jako u svých domácích mazlíčků, na veterinárních klinikách?

Další skutečností, která stojí za domácími vejci, je brutální zabití slepice ve chvíli, kdy je přestane snášet. Drobnochovatelům přestává být tímto okamžikem užitečná, tudíž nespatřují důvod v tom ji krmit - ponechávat ji tak dál na živu. Slepice jsou položeny na špalek nebo přidrženy a lidé jim odseknou hlavu či podříznou krční tepnu.
 
Image