V České republice je největší procento ovcí zneužíváno malochovateli. Téměř ze tří čtvrtin se jedná o chovy, v nichž je méně než deset zvířat. O zbylá procenta se z větší části dělí podniky do dvou set zvířat, avšak existují i velkochovy s více než tisící jedinci. Celkový počet zotročených ovcí na území České republiky je přibližně 300 tisíc bytostí.
Ovce, jako jedny z mála vykořisťovaných zvířat, mají možnost strávit část svého života ve venkovních prostorech. Důvodem však není větší ohleduplnost zemědělců, nýbrž nižší náklady spojené s jejich krmením. Na pastvinách většinou tráví jarní a letní měsíce a než začne zima, naženou je pracovníci do uzavřených hal zvaných ovčíny. Jednou z výjimek jsou vykrmovaná jehňata. Ta zůstávají po celou dobu života uvnitř haly a jediná chvíle, kdy se dostanou ven, je cesta na jatka.
Lidé ovce spíše pojídají, než aby si přivlastňovali jejich mateřské mléko. I přesto však lze na našem území nalézt řadu velkých zemědělství, jež se zaměřují na odebírání jehňat a následné dojení ovcí. Ovčí kůži a vlnu zpracovávali lidé ve větším měřítku spíše v minulosti. V současné době se na kruté oděvní účely zneužívají ovce především v Číně a Oceánii.
Společně s kozami patří tato zvířata k prvním, která lidé domestikovali. Staly se proto symbolem některých tradic a rituálů, jež zahrnovaly i velmi drastické zvyky (např. různé druhy obětování).
Vlna byla zejména v minulosti jedním z hlavních důvodů chovu ovcí. Během procesu šlechtění se kladl důraz především na množství a délku vlny. Čeští zemědělci ale později zjistili, že na našem území není prodej vláken z ovčí kůže rentabilní, a tak se zaměřili na jinou formu zneužívání.
Nejčastěji jsou konzumována dva měsíce stará jehňata. Svůj život tráví skupinově uvnitř hal na podestýlce či holých roštech. Jak bude vypadat jejich strava závisí na rozhodnutí zemědělce. Některá jehňata mohou pít mléko přímo od matky po dobu dvou týdnů, některá jsou již pár dní po narození krmena mléčnou náhražkou.
Beránci, kteří jsou určeni k výkrmu přesahujícímu tři měsíce jsou mrzačeni krutými kastračními metodami. Nejrozšířenějším způsobem je aplikace škrtícího gumového kroužku, který zemědělci umisťují na šourek nad varlaty. Zvířeti je za obrovské bolesti v místě přerušen krevní oběh a trvá celé dva týdny, než pohlavní orgány odumřou a odpadnou.
Ovce dosahují pohlavní dospělosti mezi 4–6 měsíci. Beránci dospívají dříve, a sice ve třech měsících, do programu intenzivního množení je však zemědělci zařazují až později.