V rámci honů muži v zeleném nejčastěji berou život drobné zvěři, tedy bažantům, zajícům a kachnám. Honu se účastní větší počet střelců, dále lidé, kteří nahánějí zvěř (tzv. honci) a lovečtí psi. Před hromadným masakrem se vedoucí honu a vedoucí honců zúčastní předběžné pochůzky, kdy si mapují celý terén a určují způsob lovu. Během této pochůzky také rozdělují prostor do několika menších částí, jejichž velikost se odvíjí od druhu lovné zvěře a počtu zúčastněných.
Vyděšená zvířata v panice pobíhají ve svém domově a snaží se uniknout kulce. Ozbrojení "ochránci přírody" buď vyčkávají, až je k nim honec nažene blíže, nebo je sami aktivně pronásledují. Po svém ochranářském zákroku vyskládají mrtvá těla zvířat, kterým se bohužel nepodařilo uniknout, na jedno místo. Své oběti spočítají, případně nafotí, poté vykuchají a vyřadí rozstřílené a nevyvinuté jedince. Následuje vyhlášení celkového počtu zabitých tvorů a myslivci, kteří jich mají na svědomí nejvíce, dostávají ulomené větvičky jehličnaté či listnaté dřeviny. Ty strkají do úst či zobáků ještě nedávno živých zvířat. Tento akt je mezi myslivci nazýván tzv. „poslední hryz“ či „poslední zob“. Bývá zvykem, že hony končí bujarou oslavou, kde myslivci popíjejí, zpívají, tančí a oslavují smrt, kterou způsobili.
Pro představu, podle Českého statistického úřadu v letech 2018 - 2019 žilo na území ČR celkem 1 992 090 zvěře (jeleni, daňci, mufloni, srny, zajíci, kachny a bažanti). Myslivci během stejného období zabili celkem 1 027 733 zvířat, tedy téměř polovinu z nich. V největším počtu vzali život bažantům, myslivecké radovánky nepřežilo téměř půl milionu z nich. Střelbě podlehlo také 240 tisíc kachen, přes 100 tisíc srnek a z 30 tisíc jelenů, zbylo v našich lesích pouze 2 tisíce jedinců.
Nutno také zmínit, že kromě divoké zvěře usmrtí myslivci během svých honů i mnoho psů a koček. Český statistický úřad uvádí, že v roce 2020 myslivci zastřelili celkem 243 psů a 9 937 koček. Ovšem nejen zvířata se stávají oběťmi mysliveckých honů. Podle Ministerstva zemědělství myslivci ročně zastřelí také několik lidí.
Hromadné lovy lesních zvířat probíhají na přírodních plochách, které se nazývají honitby. Honitba je část krajiny (zemědělská, lesní, vodní plocha), na níž je povoleno vykonávat myslivost, tedy zcela legálně střílet do téměř posledních svobodných zvířat, která na našem území žijí ve volné přírodě. V roce 2021 se v ČR nacházelo téměř 6.600.000 ha honitební plochy, přičemž rozloha naší země činí 7.887.000 ha.