Složení mléka jednotlivých živočišných druhů se od sebe podstatně liší, aby mohlo poskytnout perfektní potravu pro konkrétní skupiny jedinců. Kravské mateřské mléko obsahuje látky podporující velmi rychlý růst telat. Přírůstek hmotnosti během prvního roku života telete je téměř 40x vyšší než u lidského kojence.
Kravské mléko také obsahuje 4x vyšší množství vápníků, jelikož mají telata mnohem větší kostru, než lidské děti. I množství bílkovin a železa se podstatně liší s ohledem na jinou stavbu těla. Kravské mléko je proto jedinečný koktejl živin, přesně odpovídající potřebám telat, nikoliv dětí, ba dokonce dospělých lidí.
Telata se rodí bez imunity, jsou tedy závislá na přijmu protilátek z mleziva (prvotní mléko). Složení mleziva, které se krávě v těle tvoří je určeno právě jejímu teleti. V kravínech však mláďatům obvykle není dovoleno napít se ho od své vlastní matky a mlezivo jim zaměstnanci dávají pít z lahve, navíc od jiné krávy.
V době, kdy by tele stále ještě intenzivně pilo výživu z matčina struku, zemědělci je navykají na mléčnou krmnou směs nebo tzv. odpadní mléko. Jedná se o nezralé mléko, mléko odcizené starším krávám nebo mléko vyřazené kvůli vysokému počtu somatických buněk (jejich množství se zvyšuje mimo jiné i onemocněním krávy).
ŠLECHTĚNÍ NA VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ MLÉKA
Sobeckým šlechtěním krav lidé zacházejí za hranice jejich tělesných možností a zdraví. Během jednoho století tak krávy zotročili na necitlivě označené tzv. vysokoprodukční dojnice, které jsou nuceny nadojit skoro až pětkrát více než právě před sto lety. Toto množství se ale stále zvyšuje, v roce 2020 to bylo až 9255 kg mléka.
