Složení mléka jednotlivých živočišných druhů se od sebe podstatně liší, aby mohlo poskytnout perfektní potravu pro konkrétní skupiny jedinců. Kravské mateřské mléko obsahuje látky podporující velmi rychlý růst telat. Přírůstek hmotnosti během prvního roku života telete je téměř 40x vyšší než u lidského kojence.

Kravské mléko také obsahuje 4x vyšší množství vápníků, jelikož mají telata mnohem větší kostru, než lidské děti. I množství bílkovin a železa se podstatně liší s ohledem na jinou stavbu těla. Kravské mléko je proto jedinečný koktejl živin, přesně odpovídající potřebám telat, nikoliv dětí, ba dokonce dospělých lidí.

Telata se rodí bez imunity, jsou tedy závislá na přijmu protilátek z mleziva (prvotní mléko). Složení mleziva, které se krávě v těle tvoří je určeno právě jejímu teleti. V kravínech však mláďatům obvykle není dovoleno napít se ho od své vlastní matky a mlezivo jim zaměstnanci dávají pít z lahve, navíc od jiné krávy. 

PIJE KAŽDÝ SAVEC SVÉ MATEŘSKÉ MLÉKO?

Mléko každého dospělého savce patří pouze jeho mláděti. V přírodě to běžně funguje a nikoho by nenapadlo chovat se jinak. Existuje ale savec, který tuto přirozenost narušuje. Tím savcem je člověk.

Jediné období, kdy potřebuje člověk pít mateřské mléko, je v rozmezí novorozeneckého až batolecího věku. Jeho význam je velmi důležitý po výživové, imunologické i psychické stránce, jeho konzumace však přestává nabývat opodstatnění již ve 2. roku života.
Tuto skutečnost se lidé rozhodli ignorovat a místo toho, aby přestali zcela přijímat mateřskou výživu, pouze vyměnili ženské prso za vemeno krávy. Z něj pak popíjí/konzumují jeho vysrážené či fermentované varianty až do dospělosti. Telata se silnou potřebou sání mléka od matky jsou tak okrádaná dospělými lidmi, tedy jedinci jiného živočišného druhu, pro které přestalo mít mléko význam v dětském věku.

Napadlo vás někdy přisát se na vyústění mléčné žlázy kočky? A co slona? Nalili byste si do ovesných vloček psí mateřské mléko? Přijde vám to bizardní? O co méně bizardní je pití kravského mateřského mléka?

Není tak divu, že přibližně 68 % lidí trpí nesnášenlivostí vůči mléku. Důvodem je ztráta enzymu potřebného pro rozložení cukru v mléce (laktózy). Ten je nezbytný pouze v období závislosti na mateřském mléce a po odstavení jeho produkce klesá. Těla dospělých lidí už enzym - laktázu netvoří prakticky vůbec, což je důvodem trávicích obtíží, projevujících se bolestmi břicha, nadýmáním či průjmy. Pití mléka způsobuje mimo jiné i nadměrné zahlenění, problémy s pletí, a spouští další mechanismy těla, jež zapříčiňují obranu před cizorodými bílkovinami. Nové poznatky navíc ukazují, že růstové hormony (IGF-1) konzumované společně s mléčnými produkty zvyšují riziko vzniku rakoviny prostaty a rakoviny prsu.

BEZ NAROZENÍ TELETE NENÍ MLÉKA

Vlivem absolutně klamavých reklam a obrázků na obalech mléčných výrobků spoustu lidí žije v neuvědomělém přesvědčení, že důvodem existence krávy jsou oni sami – aby mohli pít mléko a jíst výrobky z něj. Tyto reklamy prezentují krávu jako zvíře, které přirozeně, automaticky a nepřetržitě chce lidem dávat mléko.

Velká a neutuchající reklamní síla tak odpoutala lidi, tedy savce, kterými jsou i krávy, od tak základní logické znalosti a skutečnosti, že za stavem spouštění produkce mléka stojí narození dítěte/mláděte. Význam kravského mateřského mléka tak pouze tkví ve výživě novorozeného telete, nikoliv dospělého člověka.

V reklamách se tedy nedozvíme, že aby bylo mléko mléčným farmám ziskem, tak musí zde narozená telata krávám nenávratně odebrat. Výroba mléčných produktů se uskutečňuje právě na úkor jich a jejich základních potřeb.

Přirozeně růstem mláděte matce krávě klesá množství mléka, stejně jako lidské matce, až se úplně zastaví. Za neustálou produkcí mléka tak v kravínech stojí opakované umělé oplodňování. To z krávy dělá živý stroj na mléko, kdy v jeho produkci je pouze dvouměsíční prodleva.

V roce 2020 tak zemědělci kravám zneužívaných pro mléko vzali přes 3 miliardy litrů mléka (3.108.100.000. litrů). Kvůli tomuto, v lidech po stovky let zarytému a v dnešním světě iracionálnímu zvyku, bylo v ČR na svět přivedeno neskutečných 561 269 telat. Tolik telat tedy přišlo v minulém roce v den svého narození nenávratně o kontakt se svou matkou.