Belgické modré (modrobílé) plemeno skotu je ukázkou lidské neomalenosti, kam až člověk dokázal zajít v rámci své nenasytnosti a neúcty ke zvířatům.
Čtyřicet let byl skot šlechtěn na tzv. extrémní zmasilost, tedy vysoký podíl svaloviny na tělech zneužívaných zvířat. V důsledku tohoto šlechtění vznikla spontánní mutace genu kódující myostatin. Tato bílkovina je v tělech savců zodpovědná za zastavení množení svalových buněk po narození. U plemene belgické modré je tento gen nefunkční a neomezuje tak další rozvoj svaloviny – plemeno trpí tzv. dvojitým osvalením.
Mutace byla lidmi zneužita a cíleně rozšiřována mezi zvířata, aby se stala plemenným znakem. Vysoké osvalení však zvířatům přináší mnohé fyzické problémy, rozvíjí těžká onemocnění vedoucí často až ke smrti nenarozeného telete v těle matky, telete po porodu či matky během porodu. Efektivnost šlechtitelských programů, jak tomuto počinu říkají zemědělci, je spíše správně řečeno selháním lidstva degradací zvířete na průmyslový stroj bez ohledu na jeho bolest, fyzické projevy a potíže v životě zvířete.
Nepřirozeně osvalené krávy a býci trpí dalšími genetickými anomáliemi. Jejich telata se často rodí s neurodegenerativním onemocněním spinální svalové atrofie, kdy odumírající buňky míchy a neuronů vedou k atrofii svaloviny zadních končetin, poté až celého těla. Malá telata nejsou schopna vstát a umírají do 4 dnů v důsledku selhání dýchacích svalů.
Další se životem neslučitelnou poruchou vzniklou sobeckým šlechtěním je dystonie svalstva, již zemědělci nazývají jako elektrická telata. Nebohá mláďata s tímto onemocněním nervové soustavy zažívají nekontrolovatelné křečovité stahy svalů, jsou přecitlivělá na doteky, ale i zrakové a sluchové vjemy. Taková telátka umírají do několika hodin po porodu v obrovských křečích.
Paradoxně velká zvířata mohou v důsledku chybovosti genů trpět nanismem, tedy trpasličím vzrůstem. Zvířata jsou na jednu stranu malého rámce, mají menší kosti a celkový vzrůst, zároveň trpí těžkým osvalením zatěžujícím celé, jinak malé tělo.
Matky krávy čistokrevného plemene trpí velkými komplikace během porodů. Velmi osvalené tele, které se vyvíjí v těle matky, je příliš velké a těžké a matčino osvalení zároveň přispívá k horší prostupnosti pánevních porodních cest. Šlechtění pro lepší porody však přineslo ztrátu osvalení, proto tyto matky jsou nuceny podstupovat chirurgický zákrok – císařský řez, aby zemědělci (zejména právě v Belgii) nepřišli o svůj zisk. Císařský řez je prováděný ve stáji na stojící matce krávě použitím lokálního znecitlivění. Tele je za nohy provazem na kladce vytaženo z dělohy a dutiny břišní. Krávě je rána sešita a následně se dojí mlezivo pro její tele.
V ČR se čistokrevná plemena belgické modré prakticky nevyskytují. Zemědělci zde však čím dál častěji uměle oplodňují krávy mléčných plemen právě spermatem býka plemene belgické modré. Motivací těchto vykořisťovatelů je vyšší zisk z prodeje telat, která jsou mnohonásobně více osvalena. Zemědělci si pro tento počin vybírají krávy, které pro ně již ztrácejí hodnotu – dojí méně mléka, trpí nemocemi vemene či končetin. Některé krávy mléčných plemen nemusí však porody vysoce osvalených křížených telat zvládnout, takové porody mohou končit zlomeninami pánve, jež jsou pro matku krávu osudnými. Taková kráva je zabitá na jatkách.
DVOJTÉ OSVALENÍ
Čtyřicet let byl skot šlechtěn na tzv. extrémní zmasilost, tedy vysoký podíl svaloviny na tělech zneužívaných zvířat. V důsledku tohoto šlechtění vznikla spontánní mutace genu kódující myostatin. Tato bílkovina je v tělech savců zodpovědná za zastavení množení svalových buněk po narození. U plemene belgické modré je tento gen nefunkční a neomezuje tak další rozvoj svaloviny – plemeno trpí tzv. dvojitým osvalením.
Mutace byla lidmi zneužita a cíleně rozšiřována mezi zvířata, aby se stala plemenným znakem. Vysoké osvalení však zvířatům přináší mnohé fyzické problémy, rozvíjí těžká onemocnění vedoucí často až ke smrti nenarozeného telete v těle matky, telete po porodu či matky během porodu. Efektivnost šlechtitelských programů, jak tomuto počinu říkají zemědělci, je spíše správně řečeno selháním lidstva degradací zvířete na průmyslový stroj bez ohledu na jeho bolest, fyzické projevy a potíže v životě zvířete.
TELATA
Nepřirozeně osvalené krávy a býci trpí dalšími genetickými anomáliemi. Jejich telata se často rodí s neurodegenerativním onemocněním spinální svalové atrofie, kdy odumírající buňky míchy a neuronů vedou k atrofii svaloviny zadních končetin, poté až celého těla. Malá telata nejsou schopna vstát a umírají do 4 dnů v důsledku selhání dýchacích svalů.
Další se životem neslučitelnou poruchou vzniklou sobeckým šlechtěním je dystonie svalstva, již zemědělci nazývají jako elektrická telata. Nebohá mláďata s tímto onemocněním nervové soustavy zažívají nekontrolovatelné křečovité stahy svalů, jsou přecitlivělá na doteky, ale i zrakové a sluchové vjemy. Taková telátka umírají do několika hodin po porodu v obrovských křečích.
Paradoxně velká zvířata mohou v důsledku chybovosti genů trpět nanismem, tedy trpasličím vzrůstem. Zvířata jsou na jednu stranu malého rámce, mají menší kosti a celkový vzrůst, zároveň trpí těžkým osvalením zatěžujícím celé, jinak malé tělo.
POROD CÍSAŘSKÝM ŘEZEM
Matky krávy čistokrevného plemene trpí velkými komplikace během porodů. Velmi osvalené tele, které se vyvíjí v těle matky, je příliš velké a těžké a matčino osvalení zároveň přispívá k horší prostupnosti pánevních porodních cest. Šlechtění pro lepší porody však přineslo ztrátu osvalení, proto tyto matky jsou nuceny podstupovat chirurgický zákrok – císařský řez, aby zemědělci (zejména právě v Belgii) nepřišli o svůj zisk. Císařský řez je prováděný ve stáji na stojící matce krávě použitím lokálního znecitlivění. Tele je za nohy provazem na kladce vytaženo z dělohy a dutiny břišní. Krávě je rána sešita a následně se dojí mlezivo pro její tele.
ČESKÁ REPUBLIKA
V ČR se čistokrevná plemena belgické modré prakticky nevyskytují. Zemědělci zde však čím dál častěji uměle oplodňují krávy mléčných plemen právě spermatem býka plemene belgické modré. Motivací těchto vykořisťovatelů je vyšší zisk z prodeje telat, která jsou mnohonásobně více osvalena. Zemědělci si pro tento počin vybírají krávy, které pro ně již ztrácejí hodnotu – dojí méně mléka, trpí nemocemi vemene či končetin. Některé krávy mléčných plemen nemusí však porody vysoce osvalených křížených telat zvládnout, takové porody mohou končit zlomeninami pánve, jež jsou pro matku krávu osudnými. Taková kráva je zabitá na jatkách.
